USA, co a jak s sebou
16:18 10.02.2009
Před cestou a na ní jsme potřebovali:

Letenky: Tam: Praha – Londýn – Los Angeles – San Francisco Zpět: to samé, jen místo L.A. bylo Chicago. Letenky jsme koupili přes Student Agency cca 1,5 měsíce před odletem, on-line. Rezervace proběhla v pohodě, uhradili jsme je až po získání víz (tehdy byla víza třeba), vešli jsme se do 19.000 CZK/osoba, lety v kooperaci ČSA (Boeingy) - British Airways (Boeing, Airbus) a American Airlines (Lockhead Martin).

Mezinárodní řidičák: Měli jsme pro jednoho z nás, ale nebyl potřeba, alespoň ne při půjčování auta v půjčovně Hertz. Stačí jim nový český ŘP (formát kreditní karty). Policie nás nikde nestavěla, takže nedokážeme posoudit, jak by se na to dívali oni. Když nás ale stavěli v roce 2002 ve Washingtonu, na “papírový” cár mezinárodního ŘP koukali dost divně :-)

Pojištění: Evropská cestovní Pojišťovna ZDE, cena 1580 CZK/osoba na celých 22 dní (Single Trip Standard).

Platební karty: Obecně je doporučováno mít s sebou kreditní (pravou, tedy ne debetní) kartu, a to embosovanou (vytlačená písmena a čísla, aby dokázala projet “žehličkou”). My jsme ale všude platili embosovanou debetní kartou české spořitelny (visa) a šlo to bez výjimky.
Hlavně při tankování se vám může hodit tento ověřený postup: Protože v USA je běžné tankování u stojanu, kde rovnou kartou platíte, musíte nejdříve strčit do stojanu vaši platební kartu, pak ZA KAŽDÝCH OKOLNOSTÍ zvolte CREDIT CARD (tedy i v případě, že kreditku nemáte) a následně požadovaný druh benzínu/naftu. Někdy se může stát, že systém vás pošle “ukázat se” obsluze (10% případů). I tam tvrďte, že vaše karta je kreditní. Vše půjde jak po másle, Evropany mají rádi:-)

Peníze: Měli jsme nějakou běžnou hotovost na drobné platby, všude se ale dá platit kartou. Drobné je dobré mít na parkování a v indiánských rezervacích, kde karty na vstupy neberou.

Kešky: Jedním z našich koníčků je geocaching (více informací o něm ZDE). Nutno říci, že jsme během dovolené nechtěli být otroci tohoto koníčku, a tak jsme dali symbolicky pět kešek. Jinak je ale USA protkaná sítí velmi dobře zhotovených keší, a tak si zájemci přijdou na své. Povaha naší cesty ale byla trochu odlišná, čili geocaching byl spíše “z hecu”.

Navigace: Podle nás nezbytně nutná, doporučujeme dobrou navigaci s aktuálními mapami (v našem případě Garmin nuvi 760, mapa Garmin City Navigator North America NT 2009), Navigace nám ušetřila hodiny zbytečného bloudění a hledání, pomůže při hledání čerpacích stanic, motelů i jídla.

Vstupy: Ideální je (pokud plánujete navštívit více než 4 národní parky) pořídit si Annual Pass (roční permanentka formátu kreditní karty, kterou prodávají v každém parku), který platí pro VOZIDLO (tedy pro vícero lidí v autě). Cena byla 80 USD, jednotlivé vstupy do parků jsou však 20 a více USD, čili Pass se jednoznačně vyplatí.

Mapy: Měli jsme s sebou edici rozkládací mapy MarcoPolo, hodila se při večerním plánování druhého dne a hlavně před samotnou cestou. Na cestě jsme ale jeli 100% Garmin :-)

Půjčení auta: My jsme měli auto od známých, prakticky na celou dobu pobytu. Jinak ale na cestu z letiště a zpět jsme zvolili autopůjčovnu Hertz, přímo na letišti v San Franciscu. Rezervace proběhla z pohodlí domova on-line, předvyplnili jsme na netu veškeré údaje a zažádali o Hertz Club 1 member card (vše jde pak rychleji a do budoucna levněji), vyřizování na místě je pak o mnoho jednodušší a kratší (což po 20 hodinách letu opravdu oceníte). Za nejnižší sazbu 75 USD/den jsme získali vůz Kia Rondo, automat, světlá kůže, 3.0 V6, tzv. “v plné palbě”. Zpátky z Fresna do San Francisca jsme již čerpali malou slevu a za o něco nižší sazbu (cca 70 USD/den) jsme měli vůz Mazda 3 na 2 dny.

Oblečení: V říjnu se hodí obecně letní oblečení, ale dobrý byl i svetr a bunda na cca -5/0°C v horských oblastech (Grand Canyon), nebo extra lehké oblečení pro Death Valley apod. Celkové rozpětí bylo –5°C (Grand Canyon) až 38°C (Death Valley). Průměrná, běžná teplota byla tak 22-24°C

Zavazadla: Povolená hmotnost byla max 23 kg/osoba. American airlines akceptují pouze jedno zavazadlo na osobu, za druhé se připlácí 25 USD. Nepotřebovali jsme to, ale zpět jsme měli jen 0.5 libry do limitu :-)

Ubytování: V našem případě jsme polovinu doby spali u známých a jejich přátel, ale po zbytek cesty jsme zvolili (s jedinou výjimkou, kterou byl penzion Bob-Bonn-Inn v Kanabu) řetězec Motel6. Ve všech případech šlo o čisté, dostačující ubytování se sprchou/vanou, klimatizací/topením, TV, telefonem a ranní kávou, s parkováním pár metrů od dveří pokoje. Výhoda je, že nemusíte nic dopředu blokovat (alespoň ne v říjnu, mimo sezonu) a vejdete se do 48-75 USD/noc (druhá cena platí ale pro Motel6 přímo u letiště v SF). Průměr byl okolo 55 USD/noc pro dva lidi. V každém motelu Vám dají brožuru se seznamem všech dalších Motel6, kde najdete adresy a telefony. Do Garminu se dají stáhnout všechny Motel6 v USA (viz sekce Waypointy do Garminy).

Stravování: V USA opravdu není problém. Vybere si každý, jde jen o zámožnost a/nebo stupeň gurmánství :-) Hlady zkrátka neumřete nikde, ani v odlehlém Death Valley... Kdo má rád hamburgery a vlastně i ten, kdo ne: doporučujeme skvělý řetězec Inn-n-out, který se s klasickým “mekáčem” nedá absolutně rovnat...

Komunikace s ČR a Evropou/v rámci USA Ke komunikaci s domovem není asi moc co psát, funguje totiž jakýkoli triband a vyšší mobil s roamingem, téměř v každém městě je internet. Pokud máte známé v rámci USA, je dobré koupit za pár dolarů mobil v jakémkoli WalMartu (v našem případě AT&T, 25 USD, z toho 10 USD kredit...) Volání je pak v rámci USA směšně levné, někdy i za 10c/hovor...

Waypointy do Garminy: Ke stažení ZDE

žádné obrázky